PRO PATRIA MORAVICA

Moravské národní obrození

           Stojíme na začátku nebo konci národa Moravanů a jeho obrození?

Na tuto základní otázku nelze jednoduše odpovědět, jelikož záleží na Moravanech samotných a hlavně na práci buditelů. Každopádně jsem z hloubi duše přesvědčen, že rok 2010 je rozhodujícím pro práci a rok 2011 je rokem sklizně. Pro další existenci národa Moravského nejsou a nebudou důležité výsledky voleb do poslanecké sněmovny parlamentu ČR, ale volby komunální. A že jasným signálem pro mnohé obyvatele České republiky bude pro ignoraci, či uznání Moravanů jako národa, sčítání lidu v roce 2011. A samozřejmě také naše práce a postoje obyvatelstva.           

Strávil sem čtrnáct dní na internetu a procházel jsem mnohá diskusní fóra, články o historii, či současnosti Moravy. Dokonce sem si v sobotu stoupl před Alberta v Přerově a provedl malý reprezentativní sociologický průzkum (50 respondentů). Zhrozil sem se. Jak můžeme dnes hovořit o skutečném Moravském národě? Jak se můžou někteří lidé ohánět “národním obrozením”? Proč si lžeme?

Čemu že se Češi smějí?

1. Moravský národ? Neexistoval a neexistuje.

2. Politická strana Moravané je vnímána jako recesistická, nebo (a to v tom horším případě) jako extrémistická, která je obalena hrstkou pomatenců.

3. Nikdo pořádně neví co vlastně ti Moraváci pořád chtějí. Krom toho, že na většině fór se tzv.Moravané neustále poměrně nenávistně vyhraňují proti Praze obecně, Pražákům a Čechům.

4. Moravané, potažmo Moravský národ (pokud jej některý osvícenější člověk uzná) je vnímán jako separatistický, který usiluje o destrukci České republiky zevnitř.

5. Historická fakta nikdo nezná, nebo jsou pokroucena.

6. Moravanství se pěstuje v okolí Brna, maximálně je to otázka Jihomoravského kraje.

           Tak to jsou v krátkosti výsledky mého internetového bádání. Pominu-li názory některých pomatencú a nacionalistů z řad Čechů - nemají tak trochu ti lidé pravdu? A kde je zakopaný pes?

           Pokud použiji rétoriku politické strany Moravané, tak toto je výsledek bezmála dvacetiletého trvání “národního obrození” na Moravě. A musím,ač nerad přiznat, že do značné míry mají pravdu.

           Moravané v minulosti sami neměli důvod a snad ani snahu utvořit svůj vlastní národ. Morava byla vždy svobodná a jednotlivé části venkova Moravy se vyvíjely nezávisle na ostatních. O tom svědčí různé zvyky a nářečí, přetrvávající vědomí příslušnosti k Hanákům, Valachům nebo třeba k Slovácku. Na jednu stranu je to nádherné, protože právě toto udělalo Moravu tak kulturně bohatou. Zároveň však nejednotnou. Tato nejednota přetrvává dodnes. Když Češi začali své národní obrození, vyrukovali s bájemi o praotci Čechovi, Přemyslu oráči, kněžně Libuši. Opřeli se o zjednodušený výklad dějin v čele s Janem Husem, Žižkou, nebo sv.Václavem. Pod tlakem takovýchto vzorů se dokázali jasně identifikovat Jihočeši stejně jako Chodové a nadchnout se myšlenkou české jednotnosti.

           Naproti tomu, my nabízíme chyméru o tom, co Morava byla a vidinu samostatnosti s vyhlídkou na další zatěžování lidí spisovnou moravštinou, nebo je nudíme neustálými odbornými výklady dějin Moravy. Žádný vzor, nic chytlavého, nic co by mohl prostý člověk doma přečíst svým dětem. Nic jednoduchého a jasného, co by lidi spojilo napříč celou Moravou.

           Politická scéna na Moravě kopíruje celorepublikové “hity” v čele s ČSSD, ODS, KSČM a podobně. Není se čemu divit. Jediná Moravská strana nenabízí obyvatelům na Moravě žádnou alternativní cestu vedoucí k řešení jejich každodenních problémů. Píšu záměrně o obyvatelích Moravy, protože na Moravě žijí lidé, kteří se hlásí k české národnosti a představa budování Česko- Moravských hranic a separace Moravy z České republiky pro ně opravdu nenabízí nic zajímavého. Jsem přesvědčen, že v současné době to neosloví ani hromadu Moravanů. Potřebujeme politickou stranu úspěšnou v krajských volbách s životaschopným programem pro širokou vrstvu obyvatel. Na PSP ČR ještě nedozrála doba a kandidatura do těchto voleb je mrháním peněz a lidských zdrojů.

           Častou otázkou je co vlastně ti Moravané chtějí. Mluvím s mnoha Čechy, kteří pocházejí z Plzně, Pardubic a já nevím s kama ještě. Mnoho z nich si myslí, že chci zase Velkou Moravu a proto su Moravan. Je to samozřejmě omyl. Ale co si tito lidé můžou myslet, když se mnozí tzv.Moravané ohánějí pojmem “uchování kultury a tradic”, který je pro ně ve skutečnosti jen prázdný pojem, protože o folklóru, lidových tradicích a zvycích nechtějí ani slyšet a reagují na ně víc jak podrážděně. Většinou je toto tvrzení následováno samostatností, svobodou pro Moravu. A ruku na srdce, který Moravský, ale opravdu Moravský zvyk, nebo tradici znáte a dodržujete? Jste v hloubi duše přesvědčeni, že samostatnost Moravy nebude zneužita k prospěchářství a korytářství? Ve skutečnosti nás mnozí prostořecí jedinci staví do role nenávistných a věčně obvyňujících uplakánků, kteří se motají v začarovaném kruhu. Ne, vážení. To nám nevzali Češi, nebo Pražáci. To sme si nechali vzít, mnohdy dobrovolně v návaznosti na probíhající historické události, za to si můžeme sami. Neplačme a neobvyňujme z našich neúspěchů jiné. Co se stalo, stalo se. Dnes je dnes a musí se s tím každý smířit. Až se s tim všichni vyrovnáte- pak můžete jít dál. Do té doby se budete motat v začarovaném kruhu nenávisti a frustrace.

           Snad největší hloupost je budování národa na základě vidiny samostatnosti, nebo samosprávy, která samotná nic nevyřeší. Cožpak jste se pánové a dámy dostatečně nepoučili z období let 1991 až 2001? Právě marné naděje spousty lidí při sčítání lidu v roce 1991 a následné vystřízlivění v roce 2001 jsou odkazem se kterým se pereme dodnes a všem posměváčkům dávají do ruky mocný klacek, otázku, kam se poděl milión Moravanů. Navíc snahy mnoha lidí, kteří poctivě pracují na vzniku moderního Moravského národa trpí, protože na základě chování několika hlasitých křiklounů jsou nemilosrdně označeni separatistickou nálepkou a mnohdy jim to znemožní dále pracovat.

A co s toho plyne?

           Jsme nejednotní, roztrhaní, bez nápadu. Nepracujeme pro širokou veřejnost. Nejsme schopni si přiznat, že jsme menšinou ve vlastní zemi. Trpíme mindrákem minulosti, který nás svazuje a nepustí vpřed. Nepoučili sme se z dějin jiných národů. Sedíme, nimráme se v minulosti, pláčeme a nepracujeme pro národ a vlast tak jak bychom mohli a tak jak pracovat musíme.

           Chceme li úspěšně pokračovat v boji za národ, musíme obnovit, respektive zřídit spolkový život a zájem o něj. Promoravská občanská hnutí musí být hybnou silou a záštitou pro různé spolky a organizace. Musí vyjít mezi lidi a hlásat. Naši učení lidé a historici se musí jedou a provždy shodnout na jasných dějinách. Potřebujeme vzory, musíme ukázat lidem úspěšné Moravany v historii, ale i v současnosti.

           Musíme pracovat tak, aby práce byla vidět, nejen slyšet.

           Jsem si vědom toho, že tento článek je velmi kritický a taky sebekritický. Chtěl sem ho tak napsat, aby naši lidé věděli. Ti kterých se dotkne a vezmou si ponaučení, budou odměněni, protože se oprostí od negativismu. Něktrrým to napoví, jak pracovat jinak. Nějterých se dotkne a budou mi zde nadávat a osočovat mě. I na to jsem připravený. Chtěl sem napsat holou pravdu, pravdu jak ji vnímám já, ajo řadový kus. Doufám že se mi to aspoň trochu povedlo.

           Závěrem bych chtěl poděkovat všem lidem, všem Moravanům, za to že sou. Chci poděkovat podtrhnout práci těch bezejmenných, kteří jménem Moravanů pracují na obecních úřadech, pěšáků, kteří trpělivě po celé republice vysvětlují a hovoří s lidmi. Občanským iniciativám a hnutím, za jejich každodenní práci ve prospěch Moravy. Zvláště pak lidem kolem e-Moravia, snad jediných kulturních internetových stránek o Moravě. Obrovitánský dík patří také lidem, kteří dokázali Moravu a Moravany dostat na mapu Evropy a bojují za nás při EU. Jsou to nemalé úspěchy. Lidi díky.